Jako malí kluci
Nedávno jsem dostal mail, kde se pisatel táže, proč jsme už dlouho nehráli v Barbakanu.
Myslím, že by to mohlo zajímat i naše ostatní fanoušky, kteří byli zvyklí tam za námi chodit, proto odpovídám zde.
Příčina je jednoduchá. Na posledním hraní jsme se posilnili trošku víc než je ve zdejším kraji zvykem a nechali jsme se vyhecovat k takové klukovině. Všichni pánové to určitě znají z dob kdy byli ještě kluci, zejména ze školních záchodků – kdo dočurá výš 🙂
Posilněni už ani nevím čím (pravděpodobně to byl xxxxxxxxxxxxx*, ale mohl to být i yyyyyyyyyyy*, možná dokonce zzzzzzzzzzzzz*, koneckonců na tom zas tolik nesejde), jsme se vrátili zpět do dětství (Kocour už skoro do dědství), začali jsme se hecovat a nakonec se i utkali.
Zřejmě by se celkem nic nestalo, nebýt Luboše, který jde do všeho vždy naplno, takže nás ostatní překonal rozdílem několika metrů. Ostatně z fotografie, kterou přikládám, je vše naprosto jasné – Lubošův vítězoslavný pokřik a zároveň jeho výkon. A o tom že to byl výkon impozantní svědčí i to, že se mi vše vešlo do záběru jentaktak.
Výsledek „klukovské“ soutěže v Barbakanu
Tak teď už jistě chápete, že si raději dáme v Barbakanu chvilku pauzičku, přinejmenším než Luboš sežene kbelík vápna a dostatečně dlouhý žebřík.
*) sem si dosaďte své oblíbené pivo, právě jednáme s několika pivovary o sponzorování kapely, tak jistě pochopíte, že zatím nemůžeme dělat reklamu.
(1hodnocení, průměr: 5,00 z 5)
Nahrávám...